Vzdělávání

Popis oblasti podpory v rámci Strategického plánu sociálního začleňování Ostrava, 2015 – 2018

Foto: Lukáš Sadovský

Kvalitní vzdělávání dětí a mladých lidí je jedním ze základních předpokladů dlouhodobého a pozitivního řešení situace sociálně vyloučených lokalit. Cílem je zajistit, aby pokud možno všechny děti prošly běžným vzdělávacím systémem v tzv. hlavním vzdělávacím proudu.  Žáci ze sociálně vyloučeného a kulturně odlišného prostředí ve vysoké míře nezískávají plnohodnotné základní a střední vzdělání. Příčin současného stavu, stejně jako překážek na cestě k efektivnějšímu nastavení je mnoho.

Dotazníkové šetření Agentury pro sociální začleňování z roku 2015, do kterého byly zapojeny mateřské i základní školy zřízené statutárním městem Ostrava, přineslo dostatečné množství informací zachycujících otázku potřebnosti vybraných opatření z kvantitativního hlediska. Příčinou problémů, které si žáci ze sociálně vyloučeného prostředí přináší do vzdělávacího procesu je zejména nedostatečná jazyková kompetence, potíže logopedického rázu, neznalost některých reálií běžně dostupných ostatních dětem, malá podpora ze strany rodičů, nepodnětné prostředí a nedostatečné zázemí pro přípravu na výuku. Předčasný odchod ze vzdělávacího procesu je pak zapříčiněn nízkou školní úspěšnosti, nízkou motivací k dalšímu vzdělávání, a především nedůvěrou ve vztah mezi vzděláním a úspěchem v kariéře a celkově kvalitou života (velká část žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí končí předčasně školní docházku na základní škole).

Na území statutárního města Ostravy působí celkem 68 základních škol a 53 mateřských škol zřizovaných obcí. Ve výše uvedeném dotazníkovém šetření mateřské školy uváděly, že zhruba 11,7 % žáků vnímají jako ohrožené školním neúspěchem. Dle respondentů mohou mezi tyto důvody patřit vady řeči, jiné jazykové prostředí nebo původ v nepodnětném prostředí sociálně vyloučených lokalit. Z celkového počtu žáků základních škol je 13,9 %, tj. 3 198 žáků [1] ohroženo školním neúspěchem. Velká část těchto žáků pochází ze sociálně vyloučeného prostředí, ale patří zde i žáci s nedostatečnou jazykovou kompetencí, poruchami řeči a různými zdravotními handicapy. Sociální znevýhodnění přitom co do počtu mezi ostatními faktory dominuje.

Strategický plán sociálního začleňování Ostrava, 2015 -2018 definuje klíčové oblasti postupu při řešení této situace:

  1. Posílení předškolní přípravy žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.

    Tato priorita se zaměřuje na vzdělávání v předškolních klubech a na vzdělávání v mateřských školách. Jejich naplnění povede k vytvoření provázaného systému předškolního vzdělávání.

  2. Posílení inkluzivní role škol a dalších neformálních vzdělávání pro kvalitní start do života.

    Navýšením počtu odborníků na školách se zvyšují předpoklady pro individuální přístup k žákům ohrožených školním neúspěchem a k jejich potřebám. Přímo prostřednictvím podpůrných mechanismů ve výuce, individuálních nástrojů podpory a neformálního vzdělávání, nepřímo skrze vzdělávání pedagogů, zlepšování atmosféry v třídních kolektivech a předcházení patologickým jevům ohrožujícím výuku.

  3. Prohloubení spolupráce aktérů vzdělávání.

    V rámci města Ostravy působí řada aktérů, kteří se podílejí na vzdělávání žáků ze sociálně vyloučeného prostředí. Cílem je prohloubení vzájemné spolupráce škol, zejména v rámci obvodů, a společné řešení klíčových otázek a celkové zefektivnění spolupráce škol s nestátními neziskovými organizacemi při podpoře žáka.

[1] Údaje o počtu ohrožených dětí a žáků byl vypočítán na základě dat z dotazníkového šetření realizovaného Agenturou pro sociální začleňování v období březen – květen 2015 v MŠ a ZŠ v Ostravě.